Nové recyklační technologie jako zdroj konkurenceschopnosti českých firem

23. 4 .2019, Redakce CYRKL

Najít ty správné technologie, na nichž lze postavit nové produkty, však není vždy zcela lehké a skýtá to řadu úskalí, proto je vhodné při vyhledávání nových technologií a jejich implementaci do firmy spolupracovat se zkušenými odborníky. Finančně si nyní lze pomoci i z nového programu na podporu cirkulární ekonomiky.

 

Zdroje konkurenceschopnosti a jejich udržitelnost

Česká ekonomika po roce 1989 postavila svou konkurenceschopnost zejména na dvou faktorech. Prvním z nich byla výhodná geografická poloha v sousedství největší evropské ekonomiky, Německa, a druhým levná pracovní síla, která do Česka přilákala zahraniční investory z celého světa. Tyto zdroje konkurenceschopnosti, jež pomohly Česko transformovat na moderní ekonomiku, se však v posledních letech s přibývající levnější konkurencí z Východní Evropy a Jihovýchodní Asie a s rostoucím vlivem digitalizace a automatizace značně vyčerpaly. Přirozenou reakcí, jak si udržet a posílit konkurenceschopnost, je orientace na nové technologie a jejich implementaci jak do výrobních procesů, tak zejména do produktů samotných.

 

Nové technologie jako jeden ze zdrojů konkurenceschopnosti firem

Tento trend si začínají uvědomovat i samotné firmy a v posledních letech většina z nich masivně investuje do nákupu nových technologií. Nákup nových technologií sice obvykle přinese větší produktivitu, ale neposílí strategickou pozici firmy na trhu. Ta se v naprosté většině případů odvíjí od orientace firmy na zcela nové technologie, jež sama nebo ve spolupráci s partnery vyvinula. Příkladem mohou být české firmy jako Tescan (jeden ze tří největších výrobců elektronových mikroskopů na světě), Contipro (jeden ze tří největších světových producentů kyseliny hyaluronové, základu téměř každého kosmetického přípravku pro omlazování pleti), ComAp (největší světový výrobce řídicích jednotek generátorů) a řada dalších. Tyto firmy spojuje potřeba vyhledávat nové technologie v raných fázích vývoje tak, aby je mohly převtělit ve své nové produkty. Právě tato potřeba spolu s jejich „inovačním leadershipem“ je činí světovými lídry v oboru.

Najít ty správné technologie, na nichž lze postavit nové produkty, však není vždy zcela lehké a skýtá to řadu úskalí. Mezi ty největší patří posouzení potenciálu technologie samotné, nalezení nejvhodnějšího partnera a dobré ošetření duševního vlastnictví. Pokud se tyto tři faktory ošetří špatně, může se firmě vývoj nového produktu výrazně prodražit a v horším případě také může být poškozeno její dobré jméno. Proto je vhodné při vyhledávání nových technologií a jejich implementaci do firmy spolupracovat se zkušenými odborníky.

 

 

Technologické vynálezy jako základ nových produktů?

V poslední době jsou velmi diskutovaným zdrojem nových technologií univerzity a výzkumné ústavy. Ve světě firmy zcela běžně inovují ve spolupráci s univerzitami. Firmy si společně se specializovanými firmami definují inovační/technologické cíle a pak pro ně ve spolupráci s univerzitami hledají vhodné technologie. Výsledkem jsou společné projekty (financované ze soukromých, ale i veřejných zdrojů), jež firmám přinášejí globálně unikátní řešení a univerzitám zase výzvy srovnatelné s výzvami čistě akademických projektů. Tento trend se postupně začíná prosazovat i v Česku. Na trhu působí specializované firmy a univerzity a výzkumné ústavy stále častěji vyhledávají témata, která mají aplikační potenciál.

I zde však platí výše zmíněná úskalí. Je třeba vybrat vhodného výzkumníka, průběžně hlídat směr vývoje nové technologie a neopomenout pečlivě ošetřit duševní vlastnictví. Zároveň je důležité nebát se s univerzitami a výzkumnými ústavy spolupracovat, neboť konkurenceschopnost firem v současné době stojí především na schopnosti absorbovat nové technologie a znalosti a vytvářet produkty, které obstojí v mezinárodní konkurenci.

S pomocí technologickému transferu a recyklačnímu průmyslu spěchá i Vláda ČR, kdy dne 25. 3. 2019 schválila návrhy tří nových programů, které nabídnou státní podporu výzkumných projektů ve výši přesahující 15 mld. Kč. Jedná se o programy Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) – Program TREND, Ministerstva životního prostředí (MŽP) – Program Prostředí pro život a Ministerstva dopravy (MD) – Program DOPRAVA 2020+. Poskytovatelem a realizátorem všech tří resortních programů bude Technologická agentura ČR (TA ČR). Implementace výše zmíněných programů v systému TA ČR umožní uchazečům a příjemcům dotací v různých programech žádat o podporu stejným způsobem, za stejných podmínek a na stejném místě.

 

Zajímavá je především oblast podpory č. 3: Odpadové a oběhové hospodářství

Prioritou je prevence a minimalizace tvorby odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí, zvyšování materiálového a energetického využití odpadů s minimalizací dopadů na životní prostředí, opětovné využití odpadů jako náhrady přírodních surovin, resp. Primárních zdrojů, a to vývojem a aplikací nových recyklačních technologií, jejichž výstupem jsou látky srovnatelné kvalitou s výchozími surovinami, vývoj nových efektivních postupů energetického využití odpadů s minimalizací negativních vlivů na životní prostředí, snižování antropogenních rizik v oblasti sanačních prací a kontroly nakládání s nebezpečnými odpady, naplňování principů oběhového hospodářství prostřednictvím podpory výrobní fáze, ekodesignu a opravitelnosti výrobků, spotřební fáze, zelených veřejných zakázek, odpadového hospodářství, trhu s druhotnými surovinami, podpory ekologických inovací, snižování produkce odpadů užíváním nejnovějších technik, podpory opětovného využívání odpadů v rámci procesu výroby a podpory bezodpadových technologií.

První veřejné soutěže jsou plánované již v letošním roce.

‐ Redakce CYRKL

Share article:
Copy link

Cyrkl in the media