Obchodování chemických látek a jejich recyklace nabývá na síle

5. 11 .2019, Cyril Klepek

Na burze druhotných surovin CYRKL je od září letošního roku možné obchodovat s nespotřebovanými chemickými látkami a chemikáliemi. Je zde možné nabízet bez poplatků k prodeji nespotřebované chemikálie (hydroxidy, kyseliny, chloridy, sírany, fosforečnany, uhličitany, dusičnany a fluoridy), organická rozpouštědla, průmyslová odmašťovadla, potravinářskou chemii, laky a pryskyřice, izolační laky a tmely nebo brusné a leštící prostředky. „Rozhodli jsme se firmám otevřít trh, který pro tyto látky doposud chyběl,“ říká ředitel společnosti Cyril Klepek a dodává: „Pro firmu bude vždy výhodnější nepoužité chemikálie včas prodat nebo si objednat službu recyklace, než je mít na skladě a jen nakonec zaplatit za jejich ekologické odstranění.“

Na samotnou možnost recyklace chemických látek jsme se zeptali Jáchyma Vágenknechta, jenž je povoláním chemik. Již 15 let pomáhá společnostem s recyklací chemických látek a kapalin.

CYRKL: Recyklace chemických látek je poměrně velmi odborná záležitost. Kolik lidí se tomuto v Česku věnuje?

A co dneska není odborná záležitost? Spíš bych řekl, že je to komplexní záležitost a lidé, kteří se tomu věnují, musí disponovat znalostmi matematiky, fyziky, chemie, biologie, včetně aplikovaných a hraničních oborů. A obecně vzato je to podnikání jako každé jiné. Kolik lidí se tomu věnuje ani netuším. V registru zařízení po vyfiltrování sběrných míst zůstane řádově desítky firem, kolik firem skutečně recykluje, to je otázka, na kterou není jednoznačná odpověď. Také je velká otázka, co vlastně recyklace je a co recyklace není v tom pravém slova smyslu.

CYRKL: Které chemické látky můžeme recyklovat s největší úspěšností, respektive jsme schopni se recyklací dostat na kvalitu primárních vstupů?

Nejdříve bych objasnil pojem recyklace, dle encyklopedie je to znovunavrácení odpadních surovin zpět do oběhu. Já osobně ale pojem odpad neuznávám. Razím názor, že slovo odpad příroda nezná. Co je pro jeden subjekt nepotřebný materiál, může být pro druhý velmi cennou surovinou. Takže bych pojem recyklace pro chemické látky nahradil jednodušším výrazem čištění. Vyčisti lze teoreticky úplně vše, vážně úplně vše. Jediným problémem je, kdo to koupí a kdo zaplatí. Zmíním nejdříve dvě naprosto základní chemické látky nezbytné pro život. První je voda. Na čištění vod je mnoho technologií, které se úspěšně používají ve velkém i malém měřítku po celém světě. Tou druhou je vzduch, tam je situace analogická. Jenže na toto nebyla mířená vaše otázka. Co se týče ostatních chemických látek, opravdu jdou vyčistit do kvality primárních zdrojů, a dokonce i třeba na kvalitu laboratorních chemikálií. Stačí se podívat, z čeho se vlastně ty primární vstupy vyrábějí. Ropa, uhlí, kovové rudy, mořská voda, biomasa, vzduch. Tyto suroviny obsahují žádané produkty v určitých procentech nebo dokonce vůbec a jedná se o několik následných chemických, případně fyzikálních kroků. Na toto jsou samozřejmě technologie upravené do nejmenšího detailu. Ovšem jsou udělané na určitou vstupní surovinu, kterých existuje velké množství, a při jakékoliv změně suroviny nastávají technické problémy. Sekundární zdroje jsou chemicky a fyzikálně velmi různorodé. A neexistují, a dle mého názoru nikdy ani nebudou existovat, univerzální čistící technologie pro cokoliv. A to je vlastně celý problém odpadového hospodářství, velká různorodost materiálů a ekonomická náročnost jejich čištění.

CYRKL: Jste povoláním chemik a recyklace chemických látek u Vás probíhá i poměrně vědeckým přístupem. Díky tomu se vám daří velké množství chemických látek ve velmi kvalitním stavu vracet zpět do oběhu. Na který postup jste opravdu hrdý?

Ano, čistím znečištěná rozpouštědla od nežádoucích reziduí pomocí vakuové a frakční destilace. Nemyslím si, že by na tom bylo cokoliv vědeckého. Jedná se o osvědčené technologie. Jestli máte na mysli laboratoř, tak kvalitu nějak dokládat musím. Požadavky zákazníků jsou zkrátka dané a já se je snažím plnit. Také sleduji trh, co je k dispozici, a snažím se provoz vylepšovat a nabízet maximum. To dělá ale každý správný manažer nebo podnikatel. Na co jsem hrdý, to je opravdu obtížná otázka. Jsem vděčný za každý litr, který najde využití, a který vrátím do oběhu, a že to nějaký železniční vagon už byl. Spokojený zákazník je pro mě velké zadostiučinění. Co se týče postupů, tak ta frakční destilace. Tu kdybych měl k dispozici před 10 lety…

 

CYRKL: Jaké dnes vidíte největší bariéry pro větší použití recyklace chemických látek?

Je jich strašně moc. Největším problémem budou asi přirozené lidské vlastnosti, jako je lenost, zlomyslnost, nepřijímání nových myšlenek, negativní myšlení. Nedůvěra k recyklátům je obecně velmi zakořeněná, málokdo chce používat něco, co použil někdo jiný. Dále jsou to nesmyslné normy a požadavky zákazníků. Exspirace mnoha chemických látek je prostě pitomost. A také je to složitá byrokracie, která je holt nastavená na ekonomiku lineární. Asi tou největší bariérou je neinformovanost a nepropojenost podnikatelských subjektů. I v době internetu není možné vědět, kdo a co by potřeboval. Čím se firmy zabývají a co potřebují za vstupní suroviny. No a systém třídění odpadů také není zrovna ideální.

 

CYRKL: Říkal jste, že propojenost subjektů i v době internetu chybí. Ale na to je tady Cyrkl.cz.

Taky jsem velmi šťasten, že tento portál existuje. A že jsem Vás poznal osobně (smích).

 

CYRKL: Jaké výhody přináší recyklace pro firmy?

Je to především cena recyklovaných materiálů. Má to ale podmínku. Suroviny, které vstupují do procesu recyklace, musejí být tříděné. A tříděné jinak, než jak je tomu v současnosti. Prostě třídit systémem – kovy, papír, plast a nebezpečný odpad – je málo. U komunálních odpadů to asi jen tak nepůjde, na to prostě lidé nebudou mít nikdy potřebné znalosti, navíc všichni lidé nemohou být chemici. U průmyslových odpadů tu ale šance je, protože si firmy na toto mohou zajistit odborníky, nebo, a to by mělo být samozřejmostí, spolupracovat s odbornými společnostmi. Zkrátka třídit odpad dle chemické podstaty materiálu. Podmínkou recyklace je, a už jsem to zmínil, že znečištěná surovina musí mít jasně dané složení a nesmí být zbytečně kontaminována dalšími chemickými látkami. Pak je recyklace ekonomicky velmi zajímavá. Obecně firma ušetří za odstranění odpadů. Recyklované suroviny jsou také zpravidla levnější (recyklační společnosti zpravidla čerpají i dotace), a pokud firmy takové zařízení i vlastní, tak i za logistiku, takže i 3×.

Další výhoda už není moc vidět. Tím je ušetření primárních a často neobnovitelných surovin pro další generace. A já osobně věřím, že tyto suroviny naše děti využijí efektivněji než my.

Další výhodou je, že zkrátka recyklace je in, alespoň se o tom mluví, pro PR to jistě kladný efekt má. Auditoři ISO 14001 se na toto koukají pozitivně a inspektoři životního prostředí rovněž tak.

 

CYRKL: A pokud bychom mohli výhody i kvantifikovat, tak předpokládám, že čím větší množství...

Mohu mluvit o ředidlech. U ředidel záleží, o jaký druh se jedná. U běžných, jako je C6000, tak je cena přibližně na ¾ primáru. U vzácnějších ředidel nebo chemických látek to ušetření může být i 90 %. Co se týče těch necenových výhod, tak ušetření zdrojů pro příští generace může být neocenitelné, PR rovněž. Pracovník, který má na starosti ISO 14001, může dostat tučnou prémii.

 

CYRKL: Jak vidíte budoucnost recyklace chemických látek a jak se Vám spolupracuje s Burzou druhotných surovin CYRKL?

Nejsem jasnovidec a nemám křišťálovou kouli. Nicméně jsem optimista a trendy přece jen směřují k cirkulární ekonomice. Věda a technika jde dopředu a recyklační technologie a systémy se jistě budou vylepšovat. Už teď je možné v mnoha materiálech, včetně mých ředidel, dosáhnout kvality primárů. Nikdo nepozná, že se jedná o recyklát a myslím si, že množství takových surovin bude jen růst. Do důchodu mám ještě daleko, tak se pokusím k tomu přispět. Co se týče Cyrklu, víte, bylo těch projektů tady víc a minuly se účinkem, jednoduše nevyšly. Cyrkl funguje jen chvíli, jen se modlím, aby tento projekt vydržel co nejdéle, ideálně věčně. Už se i nějaká ředidla podařilo přes Cyrkl prodat. Doufám, že jich bude ještě více. Velmi si vážím Vaší práce a práce Vašich kolegů, a vlastně všech co propagují cirkulární ekonomiku.

 

Suroviny, které Jáchym Vágenknecht na naší burze nabídl byly téměř obratem zobchodovány. Odběratel nám poskytl své vyjádření k proběhlému obchodu: "Komunikace byla rychlá a velmi vstřícná. Vše na čem jsme se domluvili platilo. Co se týká kvality, tak je velmi dobrá. Dovolil bych si říct, že skoro lepší než u primárních surovin, je to ale jen můj subjektivní pohled. Suroviny jsme hned zapojili do provozu a jsme rádi, že se tento obchod díky Cyrklu uskutečnil."

‐ Cyril Klepek

Udostępnij artykuł:
Skopiuj link

Cyrkl w mediach