Zrecyklovali již téměř 3 miliony tun stavebního odpadu, vzdělávají veřejnost a poukazují na chyby státu – představujeme vám firmu AZS98

15. 10 .2019, Redakce Cyrkl

Přinášíme vám článek, vycházející z rozhovoru, který jsme uskutečnili s ředitelkou společnosti AZS98 Petrou Kaldovou. Firma AZS98 se zúčastnila soutěže Přeměna odpadů na zdroj, kterou pořádalo již třetím rokem Ministerstvo obchodu a průmyslu a které jsme byli odborným garantem.

AZS98 zaujalo druhé místo v kategorii Podnikatelské subjekty ve stavebnictví. Posunuli se tak o příčku dolů oproti roku 2018, nicméně jejich plány pro následující rok zahrnují opět první místo získat a ukázat tak, že jsou opravdu jedničkou v recyklaci a znovuvyužívání stavebního odpadu.

Jedná se o rodinnou firmu, která se zabývá recyklací stavebních a demoličních odpadů a která se dá počítat mezi střední firmy se stovkou zaměstnanců v ČR. Kromě recyklace mají ve svém portfoliu také práce stavební, demoliční a vlastní také betonárku.

Recyklace demoličních a stavebních odpadů

Jak jste se k recyklaci stavebních a demoličních materiálů dostali?

„Vámi jmenované obory, kterými se zabýváme, s sebou právě přinesly na začátku 21. století úvahy, kam s odpadem z demolic, kterým jsme se věnovali ve velkém objemu, jak nahradit přírodní surovinové zdroje na stavbách… Vizionářská myšlenka zpracování odpadů z demolic na hodnotný stavební materiál byla logická, a tak přišel v roce 2004 můj bratr Jan Otýs († 2008) s recyklací stavebních a demoličních odpadů a zpracoval a zavedl do praxe koncept stacionárních recyklačních center v Plzeňském kraji – následně rozšířil působnost i do dalších krajů. Nakoupili jsme stroje a začali jsme se učit recyklovat. Bylo jen otázkou času, kdy začneme spolupracovat na vývoji betonových receptur, kde se přírodní kamenivo masivně nahradí recyklovaným kamenivem.“

Firma se věnuje také vzdělávání v oblasti druhotných stavebních surovin. Další naše otázka směřuje tedy ke konferenci, kterou AZS98 pořádá.

Daří se vám skrze samotnou konferenci zvedat objem recyklovaného stavebního odpadu?

„I počin jako je „naše konference“ je součástí vývoje naší společnosti na poli osvěty, které se maximálně věnujeme od zahájení činnosti v oblasti recyklace stavebních a demoličních odpadů. Máme samozřejmě tým obchodníků, webové stránky, měli jsme osvětové centrum na RC Valcha, kde jsme učili zákazníky a vysvětlovali výhody recyklace a recyklovaných materiálů, máme zavedený motivační systém – čím více odpadu přivezete k recyklaci, tím více ušetříte, prezentujeme v odborných časopisech, školíme, spolupracujeme na výzkumu, jako hlas poradní se vyjadřujeme k legislativě odpadů a druhotných surovin, k cirkulární ekonomice nejen v rámci ČR, ale i v rámci Unie. Je toho spousta, co pro osvětu recyklace ve stavebnictví děláme. Ale konference RECYKLUJI! NESKLÁDKUJI!!! – to je společenská akce, která dnes získává na společenské vážnosti, je zaštítěna jak Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, tak Ministerstvem životního prostředí ČR a podporována Plzeňským krajem.“

Omezené možnosti druhotných stavebních surovin

Zároveň v našem rozhovoru ale reflektuje ředitelka společnosti omezené možnosti současného recyklovaného stavebního materiálu. Primárních surovin totiž ubývá a někdy je jich využíváno na místech, kde by bohatě vystačili materiály recyklované. Věří, že další výzkum, kterému se také sami ve spolupráci s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov věnují může obor posunout dál a umožnit větší využívání recyklátu v nových stavebních projektech.

Dalším problémem, se kterým se často potýkáme v celé oblasti druhotných surovin, je příliš (až nereálně) nízká cena primárních surovin. Na to poskytuje AZS98 svůj náhled následujícími slovy:

„Je to stát, který nechce za svoje přírodní suroviny patřičné peníze, ze kterých by mohl již dnes vytvářet rezervy například na dotace nebo péči o seniory, dále je to ekologická negramotnost společnosti – zase stát nedělá řádnou osvětu! Ta osvěta se dotýká architektů a projektantů, kteří stavby „vymýšlejí“, a to především z pohledu stavební praxe – tedy diktují investorovi, z čeho a jak stavět – a co si budeme povídat, největší stavby obvykle financuje stát nebo jím řízené instituce. V neposlední řadě je třeba poukázat i na nekalé praktiky, „kamarádíčkování“ a nedostatečnou kontrolu státu, jak, za co a kam mu na konkrétních stavbách „tečou“ peníze.“

V současné době nelze příliš hledat zlevnění staveb v recyklovaných surovinách, navíc z recyklovaných surovin v dnešní době zatím není možné postavit kompletní stavbu. Snížení nákladů může přinést ale dobré plánování stavebních prací, které se projeví ve vytížení dopravy – auto vyráží se stavebním odpadem do recyklačního centra a zpátky veze na stavbu recyklát. Další možností ušetřenímůže být nakupování recyklovaného materiálu ve větším objemu.

Změna musí začít u stavebníků a státu

Jak ale říká Petra Kaldová, je potřeba změnit přístup stavebníků a státu k druhotným surovinám:

„Primárně si musíme uvědomit dopad nezačlenění recyklovaného kameniva do vhodných stavebních odvětví a plýtvání přírodní surovinou! A proč? Protože již dnes víme, že přírodní kamenivo ve schválených těžebních místech ubývá (rozmach stavebnictví je v konjunktuře a staví se kde to jde) a recyklované materiály jsou využitelné jen do omezených stavebních aplikací = nejsou v současné době schopné, přes silné úsilí vědců, nahradit přírodní kamenivo v celkovém rozsahu! Tedy je zapotřebí, abychom prodloužili životnost lomů, používat do vybraných stavebních aplikací recyklované kamenivo.“

Dochází ke ztrátám druhotných stavebních surovin, například odvozem na skládky?

„Hodnotný materiál z demolic se „ztrácí“ v dírách – tzv. rekultivace nebo terénní úpravy apod. – to je odpad, který se před demolicí naplánuje uložit bez rozmyslu do „díry“, kde dochází díky míchání druhů odpadů k znehodnocení (protože se nepředpokládá jeho recyklace). Dle mého názoru, by do takových zařízení měly patřit pouze výkopové zeminy, a to nezpracovatelné nebo přesahující kapacity recyklačních center z okolí.“

Jak dobře zvládnout demolici?

Na závěr přinášíme tip od p. Kaldové, který je zaměřen na to, jak provést dobrou demolici:

„Části demolice se dají ve většině případů oddělit, například když dojde ke kontaminace některé části stavby. Při troše dobré vůle je vcelku jednoduché rozdělit vzniklé odpady. K této problematice je vydán i metodický pokyn Ministerstva životního prostředí, jak přesně při demoličních pracích postupovat.“

V Cyrklu velmi oceňujeme činnosti firmy AZS98, i jejich spolupráci s UCEEB (od nichž jsme vám přinesly minulý článek) ale také jejich osvětové aktivity a snahu vzdělávat celý obor. Děkujeme Petře Kaldové za poskytnutí rozhovoru a držíme palce v dalším ročníku soutěže Přeměna odpadu na zdroj, kde si brousí si svou firmou zuby na první místo. 

‐ Redakce Cyrkl

Sdílet článek:
Kopírovat odkaz

Cyrkl v médiích